Ve středu 10. prosince 2008 proběhla druhá veřejná akce (první z nich byla protiakce proti shromáždění Národní Strany na Václavském náměstí 28. října) vznikající iniciativy Studenti proti rasismu.
Šlo o diskusi, kterou jsme mínili uspořádat jako spojení odborných příspěvků na téma rasismu a volné debaty přítomných na témata, spojená s rasismem, neonacistickým hnutím a naší opozicí vůči němu.
Akci jsme plánovali od počátku listopadu. Ač se nám tou dobou zdálo, že do 10. prosince, což je mimo jiné Den lidských práv a svobod, je ještě daleko, několik dní před vlastní akcí jsme si uvědomili, že příprava rozhodně nebyla dokonalá. Nicméně již byly z příspěvku od Studentské rady vytištěny letáčky i plakáty a proběhla nadšená letákovací akce po různých pražských fakultách. Nemohli jsme couvnout, ani když se ukázalo, že jediný z přednášejících, se kterým jsme najisto počítali, Marcel Winter, předseda Česko-vietnamské společnosti, jehož jméno figurovalo v materiálech akce, musel náhle ze zdravotních důvodů svou účast odřeknout.
Přednášková místnost ve třetím patře Filosofické fakulty, kde se měla diskuse konat, byla v 19:00 obstojně zaplněna. Zběžný pohled na tváře účastníků nám ukázal, že kromě očekávaných studentů se dostavili i starší posluchači. Účast tedy zklamáním nebyla.
Po krátkém uvedení, které obstaral Jiří, personálně spojující iniciativu se studentskou radou, začalo promítání filmu Olivera Maliny Morgensterna, připomínajícím utrpení Židů v koncentračním táboře v Osvětimi. Film byl nesporně působivý a dobře zvládnutý. Následně vystoupil pan Klíma z vládní rady pro národnostní menšiny. O aktuální problematice se bohužel posluchači mnoho nedozvěděli, věnoval se spíše přiblížení původu a definice národnostních menšin a popisoval práci svého úřadu. Několik otázek, položených posluchači, ukázalo, že se zaměření jeho promluvy poněkud míjelo se zájmy přítomných. Po něm začala diskuse s autorem filmu, který měl vlastně být jakousi náhradou za pana Wintra. Bohužel filmařovo vystoupení bylo jak pro příchozí, tak pro nás, kteří jsme akci plánovali, jistým zklamáním. Jeho moralizující koncepce, rozbředlá v jisté mnohomluvnosti, spolu s konfliktním diskusním stylem, způsobily v sále rozladění - někteří z návštěvníků opouštěli svá místa a odcházeli.
Nakonec těsně před koncem se přece jen našel čas, aby za nás promluvil Aleš, který v krátkosti vyložil to, co nás vlastně vedlo k uspořádání diskuse: poukázal na nárůst aktivity rasisticky zaměřených neonacistů, jehož jsme v poslední době svědky, vyjádřil naše zneklidnění a vyzval ty, kteří se na nás přišli poslechnout, aby spolu s námi hledali řešení.
Bohužel, vzhledem k tomu, že se blížila devátá hodina, museli jsme opustit fakultu a velká část potenciálních diskutujících se rozešla ještě předtím, než jsme je mohli nasměrovat do předem rezervované kavárny. Ti z nich, kteří nevynechali ani tuto část programu, však nelitovali, ideové debaty se u stolů v Hanybany vedly ještě mnoho hodin.
Shodli jsme se na tom, že výsledky akce se podobaly neúspěchu spíše než úspěchu, v první řadě proto, že se nenašel prostor, kde by mohli ti, kteří dorazili se zájmem nebýt pasivními posluchači, ale skutečnými účastníky, přijít se svými podněty a názory. Nicméně ukázalo se, že mezi našimi vrstevníky existuje zájem o antirasistické aktivity, zájem, který bychom chtěli – společně s Vámi - přetvořit v konkrétní aktivitu.

Miroslav Tomek